Zásadotvorné a kyselinotvorné potraviny v naší stravě I

Možná, že mnozí z nás slova z názvu článku v tomto spojení čtou nebo slyší poprvé. V tom případě nás bude nejspíš zajímat proč je dobré vědět, které potraviny naše tělo okyselují, a které naopak zvyšují jeho zásaditost a jaký je optimální stav.

 Začneme odpovědí na poslední otázku. Pro správnou funkci našeho těla je ideální udržovat ho v mírně zásaditém stavu. Za takových okolností se totiž naše tělo dokáže nejefektivněji zbavovat veškerého nepotřebného odpadu, je schopno udržovat vnitřní orgány v co možná nejlepší kondici a v neposlední řadě to vše má velmi pozitivní dopad na naši psychiku a duševní pohodu. V opačném případě, tedy při dlouhodobém překyselení, se naopak veškeré funkce organismu zhoršují a postupem vše ústí až k projevům nemoci. Pro zajímavost si uveďme, která onemocnění se dávají do spojitosti s překyselením organismu. Jsou to např. vysoký krevní cukr, vysoký krevní tlak, náchylnost k alergiím, deprese, podráždění, nespavost, sklon k zánětům, snížená výkonnost, únava, problémy s koncentrací, cévní onemocnění, snížená imunita, osteoporóza a mnohá další. Z tohoto neúplného výčtu lze vidět, že překyselení především způsobuje přetížení organismu, což se po nějaké době projeví dle individuálních dispozic jako určité onemocnění. Pro úspěšné vyléčení tedy není tou pravou cestou potlačování projevených příznaků. Důležité je pomoci tělu, aby se mohlo začít samo uzdravovat a to je možné pouze v případě, že ho přestaneme přetěžovat a umožníme mu pomocí vhodné stravy dostat se z překyseleného stavu.

 Teď jistě vyvstane otázka, jaké potraviny za tímto účelem konzumovat. I v tomto případě je přístup individuální. Nicméně obecně lze říci, že veškerá syrová zelenina se dá považovat za zásadotvornou. Nejvíce alkalizující účinky má vše zelené – mořské řasy, zelená listová zelenina, brokolice atd., rozhodně se sem neřadí zelená zelenina či ovoce z důvodu nezralosti. Se syrovým ovocem je to různé, některé může tělo i slabě okyselovat, podobně je to i s ořechy a semínky. Mezi zásadotvorné se dle jednoho zdroje¹ řadí mandle, kešu, slunečnicová, dýňová, sezamová a lněná semínka. Obecné doporučení pro konzumaci je v poměru 80 % zásadotvorné potraviny a 20 % kyselinotvorné.

 Veškeré průmyslově zpracované potraviny jsou většinou kyselinotvorné – vymílaná mouka a výrobky z ní, cukr, alkoholické nápoje, slazené limonády, maso a masné výrobky, mléko, sýry a další.

 Není tedy divu, že při standardní středoevropské stravě bude většina obyvatel dlouhodobě ve stavu většího či menšího překyselení.

 Jak zjistit jak jsme na tom s acidobazickou rovnováhou? Zásaditost či překyselení organismu lze poměrně přesně sledovat v domácích podmínkách pomoci lakmusových papírků (k dostání v lékárnách). Běžně se testuje moč a  pH první ranní moče by mělo být v rozmezí od 6,5 do 7,5. Hodnota pH pod 6,5 znamená, že tělo je zatěžováno kyselinami víc než je zdrávo.

 Na závěr je určitě dobré říci, že na rovnováhu kyselin a zásad v našem organismu má vliv nejen strava, ale i další faktory. Například k mohutnému překyselení vede stres, dále na ně má vliv nedostatek pohybu, přejídání se či nesprávná kombinace jídel. Naopak při dostatku zásadotvorných potravin ve stravě, dostatku pohybu (ideálně na čerstvém vzduchu v přírodě), odpočinku a psychické „hygieně“ nemá překyselení šanci.

 ¹Brown, Dr. Susan E., Trivieri, Larry, jr.: The Acid Alkaline Food Guide – A Quick Reference to Foods & Their Effect on pH Levels, Square One Publishers, New York, 2006 

blog comments powered by Disqus