Základ systému kombinování potravin

Systém kombinování potravin jako celek je jednoduchý a snadný k pochopení. Vychází z fyziologie trávení potravy. Kombinování potravin je založeno na objevu, že určitá kombinace potravin může být strávena snadněji než jiná. Výživa našeho organismu závisí na několika faktorech, na tom co pozřeme, v jaké kombinaci, jak takové jídlo strávíme a jak je naše tělo schopno živiny z takto stráveného jídla vstřebat. Při správné kombinaci pak proces trávení a následného vstřebání probíhá bez komplikací a tělo je schopno takto přijatou potravu co možná nejefektivněji využít. Tím je zajištěna lepší výživa, bezproblémové trávení, méně fermentace a hnilobných procesů ve střevě a také snížení  plynatosti. Také žaludeční potíže jako říhání, pálení žáhy a podobně je často způsobeno špatnou kombinací potravin. Mnohdy mizí i tak zvané potravinové alergie.

Správná kombinace potravin vede k okamžitému zlepšení zdraví a to proto, že odlehčíme našim trávicím orgánům. Fermentace způsobuje podráždění a otravu organismu. Špatné trávení způsobené fermentaci při správné kombinaci potravin rychle vymizí. Potíže s trávením mohou být samozřejmě způsobeny i jinými faktory, např. přejídáním, konzumací jídla ve spěchu, na noc, při emočním vypětí apod. 

syrová strava

Syrová rostlinná strava zlepšuje celkové vnitřní prostředí organismu. Líná střeva se začínají pohybovat, konečně se začínají zbavovat odpadu, který možná zůstal vězet v záhybech střeva několik měsíců. Vrstva hlenu, která se vytváří na stěnách střeva při konzumaci vařené stravy je odstraněna, čímž se velice zlepšuje vstřebávání živin. Odpad z přijaté potravy nezůstává ve střevech tak dlouho, aby začal zahnívat. Přijatá syrová strava prochází zdravým tělem asi 20 – 24 hod, zatím co u vařené to může být 3 a více dní. 

Syrová strava z 80%

Pro ty, kteří ještě nejsou připraveni na 100% syrovou stravu může být dobrým startem strava, která je složena ze syrových potravin z 80 %. Pro mnoho lidí není problém tohoto dosáhnout. V praxi to znamená jíst vařené jídlo jen jako součást jednoho jídla denně, vetší část takového jídla by měla být tvořena syrovými potravinami. 

Třídění potravin

Potraviny se široce liší svým charakterem a nutričním složením. Pro správnou realizaci principů vhodné kombinace potravin je potřeba uvést základní rozčlenění potravin. 

Bílkoviny

Všechny potraviny obsahují určité množství bílkoviny, liší se ovšem svým obsahem. Jako bílkoviny označujeme takové potraviny, které obsahují poměrně vysoké procento proteinu. Jsou to následující: 

Ořechy a semínka

Sojové boby

Živočišné bílkoviny (sýry, vejce, maso, mléčné výrobky) 

Za bílkovinné potraviny s menším obsahem proteinu jsou označovány avokádo, olivy, kokosový ořech a kokosové mléko. Dále existují potraviny, ve kterých je kromě docela výrazného zastoupení bílkoviny obsažena ve větším množství i jiná složka (tzv. kombinované potraviny) Např. škrobnaté proteiny (posuzujeme je jako škroby) zahrnují luštěniny, obiloviny, arašídy, jedlé kaštany. Zelené rostlinné proteiny (posuzujeme jako škroby) zahrnují lusky hrášku a další luskovité boby. Klíčky také obsahují významné množství bílkoviny, především v rané fázi klíčení.

Banány obsahují téměř stejné množství bílkoviny jako avokádo (1.3-2.2 %) a olivy (1.4 %). Sušené ovoce (2 -5 %) může obsahovat až dvakrát tolik bílkoviny než avokádo. Brokolice (3.6 %), růžičková kapusta (4.9 %), kukuřice (3.5 %), kapusta (6 %) a mnoho další zeleniny obsahuje také více bílkoviny než samotné avokádo. Římský salát  (1.3 %) obsahuje velice kvalitní protein. Žádná z těchto potravin není klasifikována jako bílkovina, ale přesto by měly být považovány za výborný zdroj proteinu. 

Sacharidy

Sacharidy zahrnují škroby a cukry. Kombinované potraviny (škrobnaté proteiny), které spadají do kategorie proteinů  jsou označovány jako škroby a to z důvodu správné kombinace potravin. Tyto zahrnují suché a čerstvé luštěniny, obiloviny, arašídy a jedlé kaštany. Do škrobnaté zeleniny řadíme brambory, dozrálou kukuřici, pastinák nebo např. jeruzalémské artyčoky. Středně škrobnatá zelenina zahrnuje mrkev či např. řepu, ale i mnohé další.

Neškrobnatá a zelená zelenina: např. salát, řapíkatý celer, zelí, brokolice, tykev, tuřín, zelené fazolky, kapusta. 

Tuky

Doporučené tuky jsou ořechy, semínka a avokádo. 

Ovoce

Dělí se do tří kategorií: 

1. sladké ovoce
2. mírně kyselé ovoce
3. kyselé ovoce 

Ad 1: banány, sladké hrozny, čerstvé fíky, veškeré sušené ovoce

Ad 2: sladká jablka, sladké broskve, hrušky, sladké třešně, některé hrozny a další ovoce

Ad 3: citrusy, ananas, jahody, a veškeré trpké ovoce 

Rajčata: Řadí se mezi kyselé ovoce, pouze nemají takový obsah cukru jako ostatní kyselé ovoce. Používají se do zeleninových salátů nebo se zelenou neškrobnatou zeleninou, ale ne se škrobnatým jídlem. Mohou být použita v kombinaci s ořechy, semínky nebo avokádem. 

Melouny: Jakýkoliv druh je nejlépe konzumovat samostatně. 

Sirupy a cukry: všechny druhy cukrů, sirupy a med – nejsou doporučeny 

Informace čerpány ze serveru https://www.rawfoodexplained.com.